pondělí 24. srpna 2009
Ajajaj
V minulém příspěvku poukazuji na začínající červen a najednou je končící srpen, prázdniny v háji, den se nám úspěšně krátí a volejbal se v osm večer už příliš hrát nedá. Nadto se mi nepovedlo znovu rozjet blog...a jak to tak vypadá, asi se mi to už nepovede. Času je málo a chuti snad ještě méně...psát by bylo o čem, ale od té doby co mě opustila múza se mi už do toho příliš nechce....no ale kdo ví...třeba se časem zadaří a já sem opět začnu přispívat...ale moc s tím nepočítám... Btw...stejně už všichni, tak tvrdě vydření, čtenáři opustili tento web...
středa 3. června 2009
Resurrection...again...
Tak nám začal červen... Vidím poslední příspěvek (když nepočítám recenzi na telefon) před déle než půl rokem... Teplo ve mně možná opět probudí nějaké to nutkání psát příspěvky... Tak uvidíme...již brzy...doufám...
neděle 25. ledna 2009
Dlouhodobé zkušenosti s telefonem Sony Ericsson W910i
Tato moje recenze navazuje na recenzi na Semanii, protože tu nejsou popsány všechny vlastnosti a umy telefonu.
K tomuto telefonu jsem se dostal tak nějak náhodou, když jsem prodal HTC Kaiser a C905i se ještě neprodávala. Chtěl jsem proto něco levného, ale zároveň aby to mělo vše co opravdu potřebuji.
Konstrukce a ovládání
Telefon je ‚slajdové‘ konstrukce a má velmi příjemně tenké tělo. Mechanismus je velmi dobře udělaný a pružina, která pomáhá při otevírání nebo zavírání svou práci dělá velmi dobře. Nicméně po několika týdnech používání se vrchní díl mírně kolíbá ve svých kolejnicích. Otevírání jde jednoduše palcem, stačí zatlačit na ergonomicky zaoblenou část na spodku telefonu. Se zavíráním je to horší, protože i přes drobný záhyb, který je určen možná právě pro zavírání, jsem si zvykl telefon zavírat tak, že udělám obrovský otisk celého palce na spodní části displeje a na tomto místě mírně zatlačím a už se telefon lehce pohybuje směrem k zavření. Na zadní straně telefonu najdeme čočku fotoaparátu, která mírně vystupuje a proto když se telefon položí na záda, kolíbe se. Počet tlačítek v zavřeném stavu je stejný jako u jiných Sony Ericssonů. Pětisměrové tlačítko, telefonky, dvě funkční klávesy, dvě herní/photo klávesy, C a tlačítko pro přepínání mezi programy, případně pro přístup k nejčastěji používaným akcím. Na horní straně tlačítko pro vypnutí a tlačítko Walkman, kterým můžete při jeho podržení a cuknutí telefonu na určitou stranu přeskočit o skladbu vpřed nebo zpět. V soukromí se mi daří takto přecházet skladby, v mhd mi to připadá divné, cuknutí není tak rapidní a skladba potom nepřeskočí. Čili nápad dobrý, funkčnost horší. Dále je u pravé funkční klávesy světelný senzor, který reguluje podsvícení podle intenzity okolního světla. Na sluníčku proto budete mít podsvícení na maximum, kdežto v noci vás nebude displej oslepovat. Numerické klávesy, které se objeví po otevření telefonu nejsou špatné, ale mají poměrně nízký zdvih a velmi nejistý je také pocit ze zmáčknutí, takže občas se vám stane, že tlačítko zmáčknete dvakrát nebo naopak vůbec a po hmatu toho taky příliš neuděláte. I přes výtky jsem ale vzásadě spokojen.
Ovládání doznalo některých změn s odchodem klávesy ‚zpět‘. Nahradila ji pravá funkční klvesa, která teď má ve většině případů právě funkci zpět. Dlouhý stisk tlačítka zpět u starších telefonů, který vás dostal až do pohotovostního menu, je teď nahrazen jednoduchým zmáčknutím červeného telefonu…to mi obrovsky vyhovuje a zvykat si na tuto změnu jsem si ani nemusel, přišlo to samo a velmi intuitivně. Je ovšem možné, že pokud člověk přejde přímo například z K800i, že ten problém s přechodem bude větší. Co dělá problém mně je ovšem zelené tlačítko, které v pohotovostním menu vede k posledním volaným/příchozím/zmeškaným hovorům. Ten problém je v tom, že funguje pouze v pohotovostním menu, takže pokud jste v nějakém programu, dostanete se k volaným číslům stiskem minimálně tří kláves. Další zajímavou leč kapku nedodělanou věcí je vyhledávání z telefonního seznamu přímo v pohotovostním menu. Stačí začít psát jméno stejně jako se píše pomocí T9, čili každou klávesu, na které se písmenko nachází zmáčkneme pouze jednou. Nedodělané jsou dvě věci, jednak telefon vyhledává pouze na začátku jména, čili pokud máte v seznamu třeba 10 Honzů, nemáte možnost vyhledat toho pravého pouze podle příjmení. Druhá věc je ta, že telefon v tomto vyhledávání nezahrnuje háčky, pokud tedy máte v telefonu třeba Máňa, můžete napsat jen MA (zmáčknout 6-2), aby byl dotyčný v seznamu vyhovujících. Oproti tomu, pokud vejdete mezi kontakty, zde už jsou háčky povoleny a můžete tedy výše zmíněného Máňu vyhledat i podle Ň, akorát zde už nefunguje T9. Myslím, že zde je toho ještě spoustu k vylepšení.
Stejně jako většina novějších Sony Ericssonů, podporuje i devětsetdesítka flashová schémata či prostě flashové animace. Je to efekt často zajímavý, nicméně s přihlédnutím k jeho největšímu neduhu a sice rychlosti je pocit z tohoto zkrášlení poněkud rozporuplný. Veškeré pohybující se obrázky mají tendenci vypadat jako škubající se gif. Nejrazantnější je to při poslechu hudby, ale o tom až za chvíli.A jen jako takové rejpnutí si neodpustím, nevím proč Moje soubory nemají vlastní ikonku v hlavní matici, ale jsou utopeny v Organizéru.
Telefonní seznam
Co se týče telefonního seznamu, tak ten obstará až tisíc jmen a sedm tisíc položek. Přičemž u každého kontaktu můžete uložit opravdu velké množství údajů od standardního jména a příjmení, přes několik mailů, webovou adresu, až po adresy domů, do práce, obrázek kontaktu, osobní vyzvánění či datum narození. I zde došlo k mírnému zlepšení, stačí totiž zmáčknout středovou klávesu, abychom se dostali na seznam, kde vidíme vše co máme u dotyčného kontaktu uloženo. Pro volání samozřejmě stačí zmáčknout zelený telefon, pro editaci je potřeba projít přes Možnosti. Do Telefonního seznamu zahrnu také seznam volání a pozastavím se nad tím, proč není možné uchovat aspoň jeden údaj navíc a sice délku hovoru u každého volaného/přijatého čísla. Už od dob stařičkých Ericssonů tak máme stále možnost zjistit pouze délku posledního volání a to navíc na hypotetické druhé straně telefonu. Co dál mě nemile překvapilo je odesílání kontaktu pomocí SMS. To totiž nejde, jediná možnost je odeslat kontakt pomocí MMS! Čili já jako zákazník Vodafonu zaplatím o 9 korun víc za odeslání jednoho kontaktu bez ohledu na to zda u něj mám jen jedno číslo, nebo mám vyplněny komplet všechny informace!
Displej
Displej je na telefonu udělán velmi dobře, s klasickým rozlišením 320x240 bodů s 262 tisíci barvami. Čitelnost na slunci je velmi dobrá a velikost displeje také. Je mírně zapuštěn pod povrch okolí, takže případná fólie, kterou si na displej dáte, je prakticky neviditelná a hlavně je tak sklíčko lépe ochráněno proti poškrábání. Jedna věc celkem spojená s displej je velikost textu. Velikost je opravdu dostatečná, spíš bych řekl, že až moc, protože mně by stačila velikost textu téměř poloviční, takže by se mi například celá smska vešla na jeden displej a nejen to, prostě takto velký font mi vadí a myslím, že nemožnost jakékoliv změny je přímo trestuhodná.
Jedna z věcí, která mě ze začátku opravdu mátla bylo zamykání klávesnice. Pořád jsem hledal klávesovou zkratku, kterou by se mi povedlo klávesy zamknout, ale nějak se mi nepodařilo nic najít ani s pomocí návodu. Vypadá to, že snad ani žádná klávesová zkratka není. Vystačit si tedy musíte pouze s otevření a následným zavřením, což ovšem funguje opět pouze v pohotovostním menu, nebo se zmáčknutím vypínacího tlačítka, kde je možnost zamčení klávesy také. Toto tlačítko funguje kdekoliv v telefonu, proto mě zaráží proč třeba zelené tlačítko taky nemůže takto fungovat. No a nakonec automatický zámek kláves, ten funguje také pouze v pohotovostním menu. Mě to celkem vyhovuje, ale myslím, že spousta lidí by ocenila možnost automatické klávesnice všude.
Zprávy
Krátké zprávy mají v telefonu spoustu místa. Udává se, že to záleží pouze na volném místu v přístroji. Toto se udávalo i u K800i a tam to nebyla pravda. Zde to již ovšem pravda je. MyPhoneExplorer mi ukazuje na cca 20MB něco kolem sedmi a půl tisíc možných SMSek. A to už je pořádná porce. Novinkou je zde Filtr na přijaté a odchozí zprávy. To je zajímavá věc, leč opět nedotažená do konce. V telefonu totiž nikde není možnost udělat si automatický filtr, který by vám třeba smsky od určitého autora ukládal do jedné složky a od jiného zase do druhé složky a jen to co by vám zbylo byste si setřídili sami. Dobré je také to, že telefon zprávy do složek nepřesouvá, ale pouze jim přiřadí štítek, takže jednu smsku můžete mít ve více adresářích. Ještě se tu zastavím u T9, která dostala do vínku jednu příjemnou vlastnost. Při přidání slova do vlastního slovníku vám naskočí hláška, že jste slovo přidali, ale tato tabulka již lze přeskočit. Sice pouze středovým tlačítkem (takže opět práce hotová jen způlky), ale lepší než nutnost u starších modelů čekat vteřinu či kolik to bylo, než jste mohli pokračovat ve psaní.
Multimédia
Nakonec se dostaneme k části, která je pro tyto telefony typická. Je to funkce Walkman a s ním spojené vymoženosti. Na začátek řeknu, že kvalita reprodukované hudby a dodaných sluchátek je výborná, jen ten pocit z tohoto přehrávače jako z celku má poněkud hořkou příchuť. Celé je to způsobeno pomalostí celého telefonu. Tato pomalost se mírně ukazuje při použití flashového spořiče obrazovky, více při použití flashového schémátka a nejvíce při přehrávání hudby nebo videa. Dotknu se ještě spořiče obrazovky. Ten, pokud zrovna funguje, ukáže zvolený obrázek, animaci, či flash asi na pět vteřin. Není to ani dost na to, abyste si prohlédli celou animaci, kterou jste si zvolili a tak z toho nemáte takovou radost jakou byste asi chtěli mít. Popravdě spořič se to sice jmenuje, ale už dávno tyto pohyblivé obrázky nepoužíváme aby nám spořily displej. Inu, tato krátká doba se dá oželet, ale občas mi to dělalo takovou chybu, že spořič jel opravdu nepřetržitě. To je sice zajímavé, ale dosti náročné na baterku. Taky při této chybě nefunguje zobrazení velkých tmavých hodin na světlém pozadí při zmáčknutí boční klávesy pro regulaci hlasitosti. Já jsem proto spořič už po dvou dnech vypnul.
No ale vrhneme se radši přímo na to co nás trápí a sice Walkman. Ten ve své nové verzi spravuje veškerá multimédia, tedy nejen hudbu, ale i video a fotky. K těm si bohužel prakticky nemůžete vybrat složku, kterou budou jednotlivé odkazy používat, protože telefon si občas proskenuje celý prostor telefonu a vše co vyhovuje přiřadí do určité skupiny. Takže veškeré soubory mp3, ať už je budete mít sebelíp zašité, vám stejně nabídne k reprodukci mezi ostatní hudbou, kterou máte správně a schválně nahránu v adresáři Hudba. Je to nelogické a nepraktické, pokud máte například fotky nebo obrázky, které nechcete aby byly k vidění. Bohužel tato metoda scanu nejde nijak změnit. V Nastavení totiž můžete změnit pouze orientaci displeje. A když už jsme u toho, tak orientace displeje využívá, respektive může využívat zabudovaný akcelerometr. Ten celkem funguje, ale né vždy je praktický. A né vždy funguje bezchybně. Je ideální na prohlížení fotek, protože přetočit fotku nedá procesoru takovou práci jako přetočit video. Bohužel máte na výběr buď vše, nebo nic. Takže jsem se smířil s tím, že radši nebudu mít nic, protože když se vám video ‚omylem‘ otočí ve chvíli kdy nechcete, je to nepříjemnější, než když si fotku musíte otočit manuálně.
A tím se dostáváme k videu. Video je pro mě velkým zklamáním. Na své ‚stařičké‘ K800i jsem se koukal na seriály rád a často. Nebyl tam naprosto žádný problém. Teď tu ovšem problém je. Zvuk poměrně často nestíhá obraz případně to je naopak. Ale podívat se na celý díl seriálu aniž byste museli přetáčet (což někdy zvuku na chvilku pomůže) se vám moc často nepovede. Zkoušel jsem na to různé fígle, ale zřejmě by bylo potřeba rapidně snížit kvalitu, což se mi nechce, když při použití stejného programu a stejných parametrů mi to u K800i jelo vše bez problémů.
Ještě se jednou vrátím k hudbě, protože při jejím přehrávání občas s telefonem něco děláte. A zde je teprve pořádně cítit jak pomalý telefon to je. Když například máte zaplého Jimma, nebo píšete jen smsku a používáte T9 při zapnuté hudbě, je dobré vědět, které slovo vám nabízí slovník na kterém místě, abyste nemuseli na telefon čekat, protože občas se vám povede napsat i dvě tři slova, než telefon text (naráz) zobrazí. Také pohyb v menu je velmi krkolomný. Vše trvá hrozně dlouho a když máte například schéma, které dokáže zobrazit interpreta a skladbu na pohotovostním displeji, nemáte z tohoto efektu pražádnou radost, když vidíte jakou slide show pro vás telefon připravil.
Co se jinam nevešlo a závěr
Neduh Sony Ericssonů už snad od jejich počátku je neustále se zesilující budík. Tato věc tam vždy byla, asi i vždy bude a vždy bude otravná, protože já bych si rád nastavil buzení na hlasitost, která mi vyhovuje a né, že pokud budu mít telefon kousek dál od sebe, že se mi povede vzbudit celý barák. Taky tu trošku pokulhává možnost buzení rádiem. Na co vám je buzení rádiem, když ho stejně můžete poslouchat tak prvních dvacet sekund, protože potom začíná být hlasitost tak vysoká, že je to až nepříjemné. Jinak jsou budíky funkční, je jich hodně a mají veškerá nastavení, která byste si u budíku přáli.
Služba Track ID, díky které dokážete zjistit jaká neznámá písnička to ve vašem okolí hraje. Stačí na deset sekund přiložit telefon ke zdroji hudby a za poplatek pouze datových přenosů zjistíte kdo to hraje, kdo to zpívá. A opravdu to velmi dobře funguje.
Co bych chtěl vyzdvihnout je ještě výdrž baterky. Zvyklý jak z K800i, tak z Kaisera na maximálně den, s Kaiserem spíš maximálně osm hodin, mě tento telefon velmi pozitivně potěšil, kdy i přes moje poměrně časté připojení k internetu a poslouchání hudby vydržel i dva dny.
Na závěr jen pár slov. W910i vychází z funkčních modelů ostatních Sony Ericssonů, někde přináší něco navíc, někde trošku ubírá, ale jako jednoduchý a pěkný telefon je velmi použitelný, obzvlášť za cenu, za kterou je nyní nabízen. Chybí mu jen lepší foťák s autofokusem, Wi-Fi a GPS. To je ale hudba jiných a novějších přístrojů. I přes svou pomalost a drobné neduhy jsem s ním spokojen, ale představa, že bych za něj dal dvanáct tisíc (cena kterou telefon stál při uvedení na trh) je šílená.
Úplně nakonec jen dodatek, že jsem záměrně vynechal některé pasáže, které najdete v jakékoliv recenzi jako je použití kancelářských aplikací, multitaskingu a podobně.
K tomuto telefonu jsem se dostal tak nějak náhodou, když jsem prodal HTC Kaiser a C905i se ještě neprodávala. Chtěl jsem proto něco levného, ale zároveň aby to mělo vše co opravdu potřebuji.
Konstrukce a ovládání
Telefon je ‚slajdové‘ konstrukce a má velmi příjemně tenké tělo. Mechanismus je velmi dobře udělaný a pružina, která pomáhá při otevírání nebo zavírání svou práci dělá velmi dobře. Nicméně po několika týdnech používání se vrchní díl mírně kolíbá ve svých kolejnicích. Otevírání jde jednoduše palcem, stačí zatlačit na ergonomicky zaoblenou část na spodku telefonu. Se zavíráním je to horší, protože i přes drobný záhyb, který je určen možná právě pro zavírání, jsem si zvykl telefon zavírat tak, že udělám obrovský otisk celého palce na spodní části displeje a na tomto místě mírně zatlačím a už se telefon lehce pohybuje směrem k zavření. Na zadní straně telefonu najdeme čočku fotoaparátu, která mírně vystupuje a proto když se telefon položí na záda, kolíbe se. Počet tlačítek v zavřeném stavu je stejný jako u jiných Sony Ericssonů. Pětisměrové tlačítko, telefonky, dvě funkční klávesy, dvě herní/photo klávesy, C a tlačítko pro přepínání mezi programy, případně pro přístup k nejčastěji používaným akcím. Na horní straně tlačítko pro vypnutí a tlačítko Walkman, kterým můžete při jeho podržení a cuknutí telefonu na určitou stranu přeskočit o skladbu vpřed nebo zpět. V soukromí se mi daří takto přecházet skladby, v mhd mi to připadá divné, cuknutí není tak rapidní a skladba potom nepřeskočí. Čili nápad dobrý, funkčnost horší. Dále je u pravé funkční klávesy světelný senzor, který reguluje podsvícení podle intenzity okolního světla. Na sluníčku proto budete mít podsvícení na maximum, kdežto v noci vás nebude displej oslepovat. Numerické klávesy, které se objeví po otevření telefonu nejsou špatné, ale mají poměrně nízký zdvih a velmi nejistý je také pocit ze zmáčknutí, takže občas se vám stane, že tlačítko zmáčknete dvakrát nebo naopak vůbec a po hmatu toho taky příliš neuděláte. I přes výtky jsem ale vzásadě spokojen.
Ovládání doznalo některých změn s odchodem klávesy ‚zpět‘. Nahradila ji pravá funkční klvesa, která teď má ve většině případů právě funkci zpět. Dlouhý stisk tlačítka zpět u starších telefonů, který vás dostal až do pohotovostního menu, je teď nahrazen jednoduchým zmáčknutím červeného telefonu…to mi obrovsky vyhovuje a zvykat si na tuto změnu jsem si ani nemusel, přišlo to samo a velmi intuitivně. Je ovšem možné, že pokud člověk přejde přímo například z K800i, že ten problém s přechodem bude větší. Co dělá problém mně je ovšem zelené tlačítko, které v pohotovostním menu vede k posledním volaným/příchozím/zmeškaným hovorům. Ten problém je v tom, že funguje pouze v pohotovostním menu, takže pokud jste v nějakém programu, dostanete se k volaným číslům stiskem minimálně tří kláves. Další zajímavou leč kapku nedodělanou věcí je vyhledávání z telefonního seznamu přímo v pohotovostním menu. Stačí začít psát jméno stejně jako se píše pomocí T9, čili každou klávesu, na které se písmenko nachází zmáčkneme pouze jednou. Nedodělané jsou dvě věci, jednak telefon vyhledává pouze na začátku jména, čili pokud máte v seznamu třeba 10 Honzů, nemáte možnost vyhledat toho pravého pouze podle příjmení. Druhá věc je ta, že telefon v tomto vyhledávání nezahrnuje háčky, pokud tedy máte v telefonu třeba Máňa, můžete napsat jen MA (zmáčknout 6-2), aby byl dotyčný v seznamu vyhovujících. Oproti tomu, pokud vejdete mezi kontakty, zde už jsou háčky povoleny a můžete tedy výše zmíněného Máňu vyhledat i podle Ň, akorát zde už nefunguje T9. Myslím, že zde je toho ještě spoustu k vylepšení.
Stejně jako většina novějších Sony Ericssonů, podporuje i devětsetdesítka flashová schémata či prostě flashové animace. Je to efekt často zajímavý, nicméně s přihlédnutím k jeho největšímu neduhu a sice rychlosti je pocit z tohoto zkrášlení poněkud rozporuplný. Veškeré pohybující se obrázky mají tendenci vypadat jako škubající se gif. Nejrazantnější je to při poslechu hudby, ale o tom až za chvíli.A jen jako takové rejpnutí si neodpustím, nevím proč Moje soubory nemají vlastní ikonku v hlavní matici, ale jsou utopeny v Organizéru.
Telefonní seznam
Co se týče telefonního seznamu, tak ten obstará až tisíc jmen a sedm tisíc položek. Přičemž u každého kontaktu můžete uložit opravdu velké množství údajů od standardního jména a příjmení, přes několik mailů, webovou adresu, až po adresy domů, do práce, obrázek kontaktu, osobní vyzvánění či datum narození. I zde došlo k mírnému zlepšení, stačí totiž zmáčknout středovou klávesu, abychom se dostali na seznam, kde vidíme vše co máme u dotyčného kontaktu uloženo. Pro volání samozřejmě stačí zmáčknout zelený telefon, pro editaci je potřeba projít přes Možnosti. Do Telefonního seznamu zahrnu také seznam volání a pozastavím se nad tím, proč není možné uchovat aspoň jeden údaj navíc a sice délku hovoru u každého volaného/přijatého čísla. Už od dob stařičkých Ericssonů tak máme stále možnost zjistit pouze délku posledního volání a to navíc na hypotetické druhé straně telefonu. Co dál mě nemile překvapilo je odesílání kontaktu pomocí SMS. To totiž nejde, jediná možnost je odeslat kontakt pomocí MMS! Čili já jako zákazník Vodafonu zaplatím o 9 korun víc za odeslání jednoho kontaktu bez ohledu na to zda u něj mám jen jedno číslo, nebo mám vyplněny komplet všechny informace!
Displej
Displej je na telefonu udělán velmi dobře, s klasickým rozlišením 320x240 bodů s 262 tisíci barvami. Čitelnost na slunci je velmi dobrá a velikost displeje také. Je mírně zapuštěn pod povrch okolí, takže případná fólie, kterou si na displej dáte, je prakticky neviditelná a hlavně je tak sklíčko lépe ochráněno proti poškrábání. Jedna věc celkem spojená s displej je velikost textu. Velikost je opravdu dostatečná, spíš bych řekl, že až moc, protože mně by stačila velikost textu téměř poloviční, takže by se mi například celá smska vešla na jeden displej a nejen to, prostě takto velký font mi vadí a myslím, že nemožnost jakékoliv změny je přímo trestuhodná.
Jedna z věcí, která mě ze začátku opravdu mátla bylo zamykání klávesnice. Pořád jsem hledal klávesovou zkratku, kterou by se mi povedlo klávesy zamknout, ale nějak se mi nepodařilo nic najít ani s pomocí návodu. Vypadá to, že snad ani žádná klávesová zkratka není. Vystačit si tedy musíte pouze s otevření a následným zavřením, což ovšem funguje opět pouze v pohotovostním menu, nebo se zmáčknutím vypínacího tlačítka, kde je možnost zamčení klávesy také. Toto tlačítko funguje kdekoliv v telefonu, proto mě zaráží proč třeba zelené tlačítko taky nemůže takto fungovat. No a nakonec automatický zámek kláves, ten funguje také pouze v pohotovostním menu. Mě to celkem vyhovuje, ale myslím, že spousta lidí by ocenila možnost automatické klávesnice všude.
Zprávy
Krátké zprávy mají v telefonu spoustu místa. Udává se, že to záleží pouze na volném místu v přístroji. Toto se udávalo i u K800i a tam to nebyla pravda. Zde to již ovšem pravda je. MyPhoneExplorer mi ukazuje na cca 20MB něco kolem sedmi a půl tisíc možných SMSek. A to už je pořádná porce. Novinkou je zde Filtr na přijaté a odchozí zprávy. To je zajímavá věc, leč opět nedotažená do konce. V telefonu totiž nikde není možnost udělat si automatický filtr, který by vám třeba smsky od určitého autora ukládal do jedné složky a od jiného zase do druhé složky a jen to co by vám zbylo byste si setřídili sami. Dobré je také to, že telefon zprávy do složek nepřesouvá, ale pouze jim přiřadí štítek, takže jednu smsku můžete mít ve více adresářích. Ještě se tu zastavím u T9, která dostala do vínku jednu příjemnou vlastnost. Při přidání slova do vlastního slovníku vám naskočí hláška, že jste slovo přidali, ale tato tabulka již lze přeskočit. Sice pouze středovým tlačítkem (takže opět práce hotová jen způlky), ale lepší než nutnost u starších modelů čekat vteřinu či kolik to bylo, než jste mohli pokračovat ve psaní.
Multimédia
Nakonec se dostaneme k části, která je pro tyto telefony typická. Je to funkce Walkman a s ním spojené vymoženosti. Na začátek řeknu, že kvalita reprodukované hudby a dodaných sluchátek je výborná, jen ten pocit z tohoto přehrávače jako z celku má poněkud hořkou příchuť. Celé je to způsobeno pomalostí celého telefonu. Tato pomalost se mírně ukazuje při použití flashového spořiče obrazovky, více při použití flashového schémátka a nejvíce při přehrávání hudby nebo videa. Dotknu se ještě spořiče obrazovky. Ten, pokud zrovna funguje, ukáže zvolený obrázek, animaci, či flash asi na pět vteřin. Není to ani dost na to, abyste si prohlédli celou animaci, kterou jste si zvolili a tak z toho nemáte takovou radost jakou byste asi chtěli mít. Popravdě spořič se to sice jmenuje, ale už dávno tyto pohyblivé obrázky nepoužíváme aby nám spořily displej. Inu, tato krátká doba se dá oželet, ale občas mi to dělalo takovou chybu, že spořič jel opravdu nepřetržitě. To je sice zajímavé, ale dosti náročné na baterku. Taky při této chybě nefunguje zobrazení velkých tmavých hodin na světlém pozadí při zmáčknutí boční klávesy pro regulaci hlasitosti. Já jsem proto spořič už po dvou dnech vypnul.
No ale vrhneme se radši přímo na to co nás trápí a sice Walkman. Ten ve své nové verzi spravuje veškerá multimédia, tedy nejen hudbu, ale i video a fotky. K těm si bohužel prakticky nemůžete vybrat složku, kterou budou jednotlivé odkazy používat, protože telefon si občas proskenuje celý prostor telefonu a vše co vyhovuje přiřadí do určité skupiny. Takže veškeré soubory mp3, ať už je budete mít sebelíp zašité, vám stejně nabídne k reprodukci mezi ostatní hudbou, kterou máte správně a schválně nahránu v adresáři Hudba. Je to nelogické a nepraktické, pokud máte například fotky nebo obrázky, které nechcete aby byly k vidění. Bohužel tato metoda scanu nejde nijak změnit. V Nastavení totiž můžete změnit pouze orientaci displeje. A když už jsme u toho, tak orientace displeje využívá, respektive může využívat zabudovaný akcelerometr. Ten celkem funguje, ale né vždy je praktický. A né vždy funguje bezchybně. Je ideální na prohlížení fotek, protože přetočit fotku nedá procesoru takovou práci jako přetočit video. Bohužel máte na výběr buď vše, nebo nic. Takže jsem se smířil s tím, že radši nebudu mít nic, protože když se vám video ‚omylem‘ otočí ve chvíli kdy nechcete, je to nepříjemnější, než když si fotku musíte otočit manuálně.
A tím se dostáváme k videu. Video je pro mě velkým zklamáním. Na své ‚stařičké‘ K800i jsem se koukal na seriály rád a často. Nebyl tam naprosto žádný problém. Teď tu ovšem problém je. Zvuk poměrně často nestíhá obraz případně to je naopak. Ale podívat se na celý díl seriálu aniž byste museli přetáčet (což někdy zvuku na chvilku pomůže) se vám moc často nepovede. Zkoušel jsem na to různé fígle, ale zřejmě by bylo potřeba rapidně snížit kvalitu, což se mi nechce, když při použití stejného programu a stejných parametrů mi to u K800i jelo vše bez problémů.
Ještě se jednou vrátím k hudbě, protože při jejím přehrávání občas s telefonem něco děláte. A zde je teprve pořádně cítit jak pomalý telefon to je. Když například máte zaplého Jimma, nebo píšete jen smsku a používáte T9 při zapnuté hudbě, je dobré vědět, které slovo vám nabízí slovník na kterém místě, abyste nemuseli na telefon čekat, protože občas se vám povede napsat i dvě tři slova, než telefon text (naráz) zobrazí. Také pohyb v menu je velmi krkolomný. Vše trvá hrozně dlouho a když máte například schéma, které dokáže zobrazit interpreta a skladbu na pohotovostním displeji, nemáte z tohoto efektu pražádnou radost, když vidíte jakou slide show pro vás telefon připravil.
Co se jinam nevešlo a závěr
Neduh Sony Ericssonů už snad od jejich počátku je neustále se zesilující budík. Tato věc tam vždy byla, asi i vždy bude a vždy bude otravná, protože já bych si rád nastavil buzení na hlasitost, která mi vyhovuje a né, že pokud budu mít telefon kousek dál od sebe, že se mi povede vzbudit celý barák. Taky tu trošku pokulhává možnost buzení rádiem. Na co vám je buzení rádiem, když ho stejně můžete poslouchat tak prvních dvacet sekund, protože potom začíná být hlasitost tak vysoká, že je to až nepříjemné. Jinak jsou budíky funkční, je jich hodně a mají veškerá nastavení, která byste si u budíku přáli.
Služba Track ID, díky které dokážete zjistit jaká neznámá písnička to ve vašem okolí hraje. Stačí na deset sekund přiložit telefon ke zdroji hudby a za poplatek pouze datových přenosů zjistíte kdo to hraje, kdo to zpívá. A opravdu to velmi dobře funguje.
Co bych chtěl vyzdvihnout je ještě výdrž baterky. Zvyklý jak z K800i, tak z Kaisera na maximálně den, s Kaiserem spíš maximálně osm hodin, mě tento telefon velmi pozitivně potěšil, kdy i přes moje poměrně časté připojení k internetu a poslouchání hudby vydržel i dva dny.
Na závěr jen pár slov. W910i vychází z funkčních modelů ostatních Sony Ericssonů, někde přináší něco navíc, někde trošku ubírá, ale jako jednoduchý a pěkný telefon je velmi použitelný, obzvlášť za cenu, za kterou je nyní nabízen. Chybí mu jen lepší foťák s autofokusem, Wi-Fi a GPS. To je ale hudba jiných a novějších přístrojů. I přes svou pomalost a drobné neduhy jsem s ním spokojen, ale představa, že bych za něj dal dvanáct tisíc (cena kterou telefon stál při uvedení na trh) je šílená.
Úplně nakonec jen dodatek, že jsem záměrně vynechal některé pasáže, které najdete v jakékoliv recenzi jako je použití kancelářských aplikací, multitaskingu a podobně.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)