Óda na s.p.

"Dneska si, milé děti, povíme něco o státních podnicích. Respektive o jednom konkrétním státním podniku. Tento státní podnik se zabývá přemisťováním věcí. Ano děti, přemisťováním věcí. Vždy když si vzpomenete na babičku s dědečkem a pro změnu se jim rozhodnete poslat pohled místo smsky, rozbijete prasátko, zbytek si půjčíte od rodičů a za tyto těžce vymožené penízky si pořídíte luxusní obrázek s tématikou jarní, prezidentskou či sportovní. Tento obrázek má schválně okousané rohy, na což jsou v Taiwanu najímány děti, jako jste vy, aby za pár šupů těmto obrázkům rohy i hrany okusovali. A není to žádná zábavná práce, jako když spolužákovi roztrhnete sešit, ne ne, tato práce je velice náročná na dětské oči i na jejich drobné prstíky. Ale o tom se zde nebudem bavit. Povíme si jak se takovýmto obrázkům oficiálně říká. Říká se jim známky...to si napište, za chvilku budou takovéto 'známky' už jen v encyklopédiích a učebnicích dějepisu, tak je důležité abyste si to zaznamenali. Tyto známky, jejichž hodnota roste každým rokem o nějaký ten centík, se lepí právě na pohledy a dopisy, které chcete poslat svým rodičům, kamarádům, prarodičům, nebo jiným osobám, o kterých si myslíte, že si zaslouží, aby za ně byly utraceny nekřesťanské peníze za známku a pohled.

Ale proč tu neustále mluvím o známkách? Mluvím o nich proto, že na každý papírek, který potřebujete dostat z jednoho místa republiky na druhé, musíte minimálně jednu takovou známku nalepit...ano...minimálně. Jsou i balíčky, na které je potřeba nalepit známek mnohem více, ale to už je pro bohatší dospělé, kteří si mohou dovolit luxus koupě více známek, vy si většinou vystačíte se známkou jednou. Nebo spíš budete muset vystačit, protože je nepravděpodobné, že by vám rodiče svěřili více známek než jednu. No ale není to jen o nalepení známky, zaměstnanci pošty přece nejsou jasnovidci a nedokážou přijít na to, kam jste schovali pohled, který chcete někomu poslat a proto se musíte vydat na dalekou cestu za poznáním oranžových krabic. Tyto oranžové krabice, které jsou náhodně rozmístěny po celé republice musíte složitě dohledávat, protože prakticky nikdo již neví kde se takovéto krabice nacházejí, někteří dokonce ani nevědí, že něco takovéto existuje. A proto, milé děti, je důležité neptat se lidí, protože někteří by vás mohli považovat za blázny, a hledat na vlastní pěst.

Bohužel pohled není vždy to jediné co potřebujete přepravit. Vy to možná ještě nevíte, ale po celé naší krásné kulaté modré kouli se dají posílat i objemnější věci než jsou pohledy. Můžou to být třeba hračky. Dokonce i veliké hračky. Ale něco takového jako posílání balíčků je spíše pro dospělé, kteří si nechávají posílat občas také hračky, ale to jsou hračky pro dospělé. Víte ale v čem je problém, když si necháte poslat přes náš milovaný státní podnik nějaký balíček? Problém je ten, že ačkoliv ceny se stále zvedají, kvalita služeb nadále klesá. Kvalita služeb? No to znamená, že když už za něco zaplatíte, tak očekáváte, že za to něco dostanete...je to logické, nikdo vám nedá peníze jen tak. No a tak člověk očekává, že za svoje těžce vydělané peníze dostane nějaký luxus...ano, luxus...už to není standard, aby vám chodil balíček přímo domů, to ne, to už se teď ve státním podniku nedělá, teď už si pro všechno musíte jezdit. No ale pokud máte náhodou známé někde hodně vysoko...ano vím, tvůj táta je jeřábník, ale takhle vysoko nemyslím, myslím jinak vysoko...těžko se to vysvětluje, ale nebojte děti, než vyrostete budete dobře vědět co to znamená mít respektive nemít známé hodně vysoko. No ale proč to vlastně všechno říkám? Říkám to proto, abyste pochopili, že Česká pošta, o které...pardon...Česká pošta, s.p., o které tu celou tu dobu mluvím, je předražená monopolní společnost, která si se svými 'klienty' dělá co chce, protože je jí jedno co si o ní její 'klienti' budou myslet, jelikož jakmile přijde na posílání pošty, často jim nic jiného než jejich služeb využít nezbude. A proto si, milé děti, dobře pamatujte, neberte drogy a vybírejte si jiného rozesílatele pošty než je Česká posta, s.p., pokud máte možnost..."

Omlouvám se za poněkud infantilní příspěvek, ale tak nějak mě napadlo podat trošku jinak problém, který mě tíží. Jak jste možná pochopili, tíží mě problém s Českou poštou. Nevím jakou máte zkušenost vy, ale já si za poslední rok (prakticky od té doby co máme v Brně tu novou luxusní ultramoderní superfunkční extraodolnou hypervelikou poštovní halu) pro všechny balíky, které mi měly dojít, musel jet na poštu Brno 100 na Opavské...znáte to tam? Dojet tam jinak než autem je na dlóóóóuhé lokty a pokud jedete po práci, čili ve špičce, je to taky na opravdu dlóóóóuhé lokty...takže si vyberte. A v devadesáti procentech případů byl někdo doma, občas někdo i vyhlížel poštovní auto, protože na ten balíček čekal...a myslíte, že se aspoň přiblížil? E-e...proč taky, když si pro to můžete dojet. No ale tak přece se nebudu rozčilovat, radši sklopim uši a dojedu si pro to, protože kdybych jim měl volat ať mi to dodaj znovu...teda 'znovu', tak bych se taky nemusel dočkat ani do týdne. No a to je vše...óda na Českou poštu, s.p. je u konce...a jaké máte vy zkušenosti?