Vzhledem k tomu, že v neděli oslavila Evička narozeniny a v sobotu jsme strávili celý den mimo republiku, bylo nutné nakoupit poslední drobnosti, jako třeba víno případně kytku už v pátek. Poněvadž jsem měl vybraný ještě jeden dárek nacházející se v Tescu v Avionu, víno jsem koupil tam...a právě tady začíná můj příběh...
Naše oblíbená značka Rulandské šedé od Templářů byla v Tescu za krásných 79,- Kč, což je cena za toto vino více než dobrá. Vzhledem k mé nedůvěře ve veškeré obchody jsem si po zaplacení účtu zkontroloval jednotlivé položky a u výše zmíněného vína narazil na poněkud rozdílnou cenu 119.90,-. Původně sem se rozmýšlel jestli to mám nechat být nebo ne, protože bylo pět a já potřeboval ve městě koupit kytku v obchodě kde mají do šesti. Nakonec jsem se rozhodl nenechat to být...
Odvezl jsem si věci do auta, protože jsem byl už na půli cesty a rychlým krokem si to valil k informacím. Zde mi bylo oznámeno, že je nutná zakoupená láhev... K regálu to bylo blíž než k autu a proto jsem se vydal tam, kde jsem láhev vzal. Cenovky tam byly stále stejné a tak sem si je pro jistotu vyfotil i s lahví a s viditelným ean kódem. Jednu láhev jsem vzal a mířil si to zpátky...pro jistotu jsem se cestou stavil k jedné z těch čteček čárových kódů, která vam oznámí kolik za zboží zaplatíte. Vyskočilo opět necelých stodvacet korun a já proto pokračoval na info. Tam mi arogantní osoba oznámila, že potřebuje tu láhev kterou mám já v autě. Přesvědčování že to je ta stejná láhev nepomohlo a proto jsem změnil taktiku. Zajímalo mě jako zákazníka, proč mi jejich čtečka ukazuje stodvacet když mají pod lahví napsáno 79. Na toto mi semetrika nedokázala nic odpovědět, vzala si láhev a kamsi telefonovala. Dostala stoprocenti informace z velína že su idiot, nebo něco v tom smyslu a že chtěla jit na večeři ale kvůli tomuhle se musela vrátit či co. Tak sem do ní pořád valil že to maj blbě a že mě nezajímá co ji řekl nějakej přítel na telefonu...tak oslovila nejakyho pičusa co stál opodál a řekla mu že se tam má jít podívat. Tak vzal flašku a vydal se k akční nabídce, která je přímo u vchodu a kde opravdu bylo 119.90,-. Řek sem mu že mě to nezajímá že tam já sem to nebral a tak sme se vydali dozadu. Cestou se ptal nějaký ochechule jestli má špatně naceněný zboží, ona že ne a šlo se dál. Došli jsme na místo, kde mi týpek oznámil, že na lístku je polosuché, kdežto to vino je suché a na mou otázku jaktože mají stejnej ean kód odpověděl, že můžou mít klidně všechny stejný a že ta mašina to pozná...což je imho kravina velikosti mexického dolaru. Tak jsem mu řek že to je nějaký divný, ale že teda už snad radši půjdu. Pak sem se koukl na lístek, který jsem dostal u pokladny a kde byl úplně stejný název a sice polosuché. Donesl jsem mu to ukázat. Už ani nevim co mi na to řekl, neměl jsem čas, bylo skoro půl šesté, ale myslim že brblal něco ve smyslu že se mnou o tom nehodlá diskutovat...což je poslední štace když někomu dojdou argumenty...
Musím říct, že teď mě mrzí že jsem ten čas neměl, klidně bych se do auta pro tu flašku vrátil a dohadal se s nima do krve, protože pravda byla evidentně na mé straně, ale bohužel. No a nejsmutnější na tom je to, že jediný o co mi šlo bylo uznání chyby, omluva a náprava. Mně je jedno, že jsem to víno koupil za tuto cenu, stejně bych ho koupil, jenom mě nasral přístup těch lidí, že nejsou schopní uznat vinu a tím ušetřit sobě i mně několik desítek minut.
Doufám, že se v brzké době dokopu k tomu, abych napsal některému vyššímu oddělení Tesca stížnost na chování jejich zaměstnanců a taky čoice kvůli klamání spotřebitele. Sice předpokládám že to bude jen plácnutí do vody, ale já si na tom aspoň zchladím žáhu. Teda...vždycky když to znovu popisuju tak mě to tak vytočí...a přitom stačilo říct, "jo, soráč, sme tam zapomněli vyměnit cedulu..." a já bych byl spokojenej...že by mě potom pomluvili by mi už bylo jedno...ach jo...
Žádné komentáře:
Okomentovat