Ráno, po nepříliš naspaných hodinách jsme doklusali na snídani a pak na sraz s delegátkou cestovky. Tam jsme čtyři páry chtěli vyměnit pokoj. Vysvětlila nám co a jak a že se přesuneme na recepci, kde nahlásíme co je u nás za problém. Vyslali nás do někam s tím, že máme dojít přibližně za hodinu a že to vyřešíme. My tam teda dorazili za necelou hodinu a bylo nám sděleno, že musíme estě počkat, že nemá pokoje. Posadili jsme se teda kousek od recepce a dali se do řeči s jedním týpkem, kterej chtěl taky vyměnit pokoj. Dozvěděli jsme se, že i oni byli na poslední chvíli převeleni sem do tohoto hotelu a že to chtěli stejně jako mi kousek od centra. Toto nás utvrdilo v tom, že Medina Tours toto dělá celkem standardně...což nás taky utvrdilo v tom, že jim na stránky hodíme recenzi jakou si zarámeček nedaj a na nezávislé recenze samozřejmě taky, aby se jí ostatní radši vystříhali. Nicméně kromě tohoto týpka jsme poznali ještě jeden pár který měl se svým pokojem problém...větší než my...tekoucí záchod, dráty ze zdi, a tak... My se rozhodli, že než se s nima přetahovat, tak si připlatíme pokoj s výhledem na moře, o kterým jsme stejně přemýšleli. Peněz to bylo dost, ale volba stála za to. Máme opravdu krásný pokoj s opravdu krásným výhledem a to nám stojí za těch pár kaček...aspoň se nemusíme stresovat. No, ale ten pár, který chtěl vyměnit pokoj jsme tu už neviděli. Buď jsou pořád někde a nepotkali jsme se s nima, ale pravděpodobnější bude asi, že je odvezli do pouště a tam je nechali na pospas písečným pirátům ;-) Když jsme se přestěhovali a ubytovali, mohli jsme konečně označit dovolenou za zahájenou. Hodili jsme na sebe plavky a pak už jen pendlovali mezi bazénem a dekou. Do moře jsme se samozřejmě šli podívat taky, ale čistota je pro něj sprosté slovo, takže jsme zůstali u bazénu.
Zbytek dne probíhal tak nějak přesně jak si dovolenou představuju a sice nicneděláním...takové 'Dolce Far Niente' :-) Vzhledem k tomu, že jsme měli pouze polopenzi a ne All Inclusive, tak jsme jedli a pili z vlastních zásob...a co bychom to byli za českou rodinku, kdybychom neměli šnycl (řízek pro mimobrněnské nebo hantecu neznalé) s chlebem. Ten nám vydržel další dva nebo tři dny...respektive dva, páč první jsme ani nic nejedli, až večeři. Ta se podávala mezi sedmou a devátou a tam jsme se začali seznamovat pořádně s personálem a s jídlem a vůbec. Měli jsme velice milého pinkla i kuchaře, takže všechno bylo na pohodičku. Jídlo bylo taky výborný, prostě značka ideál...dokonce jsem se tam cpal i melounem, kterej nejím.
Po večeři následoval venkovní program, který zahrnoval bingo hlášené v sedmi jazycích (zahrnující i něco velice vzdáleně podobné češtině) a pak různé programy místních animačních pracovníků. My nicméně většinou předtím šli ještě na pokoj a tak do devíti až desíti zevlovali tam, odfukovali a všelijak jinak si užívali tu pohodu dovolené. Na animační programy jsme koukali většinou z dostatečné vzdálenosti, protože nikde jinde nebylo místo :-) Vzhledem k nedostatku financí jsme si objednali předraženou vodu, která nám vydržela celý večer a podle zábavy jsme šli mezi desátou a dvanáctou zpátky na pokoj, kde jsme si četli, koukali na Přátele, luštili křížovky a prováděli jiné aktivity, které se na dovolených dělají...
Den 2.
Každý den nás budil budík, protože jinak bychom do půl desáté na snídani nedolezli. Dá se tedy říct, že jsme se nikdy pořádně nevyspali...ale...to je asi hodně přehnané... Na snídani bylo opět mnoho pokrmů, těžko si vybrat. Kafe nestálo za moc, ale lepší než lopatou štěrku do rypáku, takže se dalo. Většinou jsme se ráno pěkně napráskali a nic se nám nechtělo, takže k bazénu jsme se dostali až po poledni, kdy jsme byli dostatečně schopni pohybu, abychom se v bazénu, který dosahoval hloubky 3 metrů teméř všude, neutopili. Pokud si dobře vzpomínám, tak dnešel byl významný jen jednou věcí...poprvé jsme smlouvali...a neúspěšně. Chtěli jsme dobrou cenu za svezení na velbloudovi, ale týpek nám o ten jeden dynár nechtěl slevit, takže jsme nakonec odešli bez svezení. Ale tak co, eště určitě bude možnost, tomu já věřím...
Před večeří jsme potkali Pepíka (jeden z těch, kteří chtěli vaměnit pokoj a zároveň ten, který chtěl původně do úplně jiného hotelu) a jelikož měl All Inclusive a byl fakt dobrej, tak nás pozval na pivo...zadara, tak proč ne :-) Dali jsme pár kousků místní brči, která byla překvapivě pitná a tak následná večeře byla více komunikativní než za jiných střízlivých dní. Byl to taky první den, kdy se projevilo, že jsme úplně někde jinde. Večer už potom nebyl tak v oukeju a s bolestí břicha jsem usl neklidným spánkem kolem jedenácté...
Fotodokumentace:
Žádné komentáře:
Okomentovat